Úprava podkladů

Úprava podkladů – základ pro dlouhou životnost podlahové krytiny

Žádná podlahová krytina, včetně plovoucích a masivních podlahových krytin, není nosnou vrstvou a nelze jí proto využívat i k odstranění některých nedostatků podkladu na kterém má být umístěna.

Přejete-li si tedy aby Vám podlahová krytina dlouho a bezproblémově sloužila a dobře vypadala, je nezbytné věnovat i podkladu pod podlahovou krytinou zvýšenou pozornost a upravit ji tak, aby vyhovovala požadavkům výrobce a technickým vlastnostem podlahové krytiny.

Obecně lze říci, že podklad pod podlahovými krytinami musí být pevný, suchý, bez trhlin, celistvý a rovný. Nicméně každý druh podlahové krytiny má ještě své specifické nároky na způsob provedení podkladu a to zvláště pro to, aby podlaha dobře vypadala a dlouho sloužila svému účelu.

Prostředků a technologií pro úpravu podkladů pod podlahové krytiny je celá řada.

Prakticky nejběžnějším a nejvíce řešeným problémem podkladu je jeho stabilita a rovinnost. Pro nestabilní a nerovný povrch na bázi cementových a sádrových stavebních hmot (beton, anhydrit apod.) , se používají specielní systémy stavební chemie, nejčastěji tvořené speciálním penetračním nátěrem a určitým druhem samonivelační hmoty. Tímto způsobem se dá starý a nestabilní podklad na bázi stavebních hmot upravit na potřebné parametry, které vyžadují prakticky všechny druhy podlahových krytin.

Pro lokální opravy podkladů a vyrovnání některých druhů nerovností, je možné také použít ruční vyrovnávací hmoty. Jejich použitím ovšem nelze dosáhnout rovného a hladkého povrchu, jako se dosahuje s použitím samonivelačních hmot.

Další skupinou podkladů které je nutné upravovat pro montáž nových podlahových krytin, jsou různé systémy dřevěných a nebo dřevovláknitých podkladů, případně jejich kombinace. Pro úpravy takovýchto podkladů se nejčastěji používají různé systémy „suché“ výstavby, spočívající v použití obdobných materiálů na základě dřeva a dřevovláknitých desek, případně speciálních podsypů a souvisejících technologií. Každá úprava podlahy „suchou“ technologií výstavby je specifická a je třeba přihlédnout ke stavu původního podkladu a požadavků nové podlahové krytiny na podklad. Nevýhodou „suché“ výstavby obecně, je její životnost a náchylnost podkladu na vlhko, které jsou dány stávajícím podkladem a novými použitými materiály na bázi dřeva. Životnost takovéhoto podkladu je podle druhu provedení a následného zatížení podlahy přibližně 15 – 20 let. Poté je třeba opět podlahu vhodným způsobem upravovat.