Přírodní dřevěné venkovní terasy

Nejpoužívanějším materiálem pro zhotovení venkovní terasy je dřevo. Stále ještě se využívají domácí dřeviny jako je například dub, modřín, borovice, smrk, ale díky životnosti a náročnosti na údržbu takovéto terasy v exteriéru, se v mnohem větší míře používají dřeviny pocházející z tropických oblastí Asie či Jižní Ameriky. Tropické dřevo které má možnost vyrůst v tomto na naše podmínky „extrémním prostředí“ má velmi vysokou hustotu a tím i odolnost proti povětrnostním vlivům, dřevokaznému hmyzu a je velice tvrdé, obsahuje velké množství pryskyřic a silic, které dřevo přirozeně impregnují a není nutné toto provádět dodatečně.

Výhody a nevýhody použití přírodního dřevěného materiálu na venkovní terasu:

K výhodám dřevěného materiálu bezesporu patří možnost harmonicky přizpůsobit terasu bezprostřednímu okolí, dřevěným prvkům na domě a nebo v zahradě.

Dřevo je přírodní materiál a kontakt s ním navozuje příjemné pocity, za chladnějších dní a nebo večerů hřeje a nepůsobí studeně a nebo naopak rozpáleně jako keramické materiály.

Velký výběr dřevin a jejich různorodá přírodní barevnost a struktura uspokojí i toho nejnáročnějšího zákazníka a umožní přizpůsobit vizuálně venkovní terasu vašim představám a přáním. V neposlední řadě je zde i nižší pořizovací cena oproti alternativním kompozitním materiálům.

Běžnou vlastností dřeva je postupné vyplavování přírodních barevných pigmentů vlivem působení klimatických a povětrnostních podmínek, tím získává dřevo stříbřitě šedou patinu. Je tedy nutné se o terasu nejlépe dvakrát ročně starat a ošetřovat její povrch bezbarvými oleji a nebo oleji s přírodním pigmentem.

Dřevo je přírodní materiál a ani odolnost tropických dřevin nezaručí stoprocentní odolnost proti škůdcům a plísním, je třeba velmi dobře zvážit technické řešení terasy s ohledem na tuto skutečnost a tím eliminovat tyto případné hrozby.

Není možné dosáhnout stoprocentní stejnobarevnosti a struktury jednotlivých dílců kterými je dřevěná terasa tvořena, na tento jev dodavatelé neposkytují záruky. Je to dáno jedinečností přírodního materiálu. Barevné rozdíly je možné pouze částečně upravit prostředky pro povrchovou úpravu.

Venkovní terasy z přírodních materiálů mají nižší životnost oproti materiálům kompozitním.

Dřeviny používané na zhotovování dřevěných venkovních teras:

Cedr

Výskyt: V pohoří Atlas na severozápadě Afriky (Alžírsko, Maroko), roste jednotlivě, ale může také tvořt porosty; jinak roste společně s různými jehličnatými a listnatými dřevinami, ve střední Evropě jako zahradní dřevina.

Barva: Běl je úzká až široká, bělavě žlutá, jádrové dřevo žlutohnědé až načervenale hnědé, má charakteristickou aromatickou vůni.

Textura: Fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez) vlivem letokruhů, dekorativní. Dřevo je málo sesychané, odolné proti povětrnostním vlivům, biologickým škůdcům a trvanlivé. Světle hnědá až narudle hnědá barva dřeva na vzduchu a slunci tmavne. Letokruhy jsou velmi výrazné, podobné smrku nebo borovici. Vysychání probíhá snadno bez většího rizika zborcení a trhání se. Nutno upozornit na větší výskyt suků s velmi obtížným tříděním. Nevýhodou dřeva je obtížně standardizovaná kvalita. Použití: obklady - fasáda, zahradní nábytek, branky, vrata, rezonanční podlahy, lodě.

Jatoba

Výskyt: Tropická Střední a Jižní Amerika, hlavní rozšíření v Amazonské pánvi, Brazílie, Bolívie, Peru, Guyana, Surinam, Venezuela, Kolumbie, Panama až Mexiko a některé karibské ostrovy. Dává přednost písčitým dobře propustným půdám v tropických nížinných deštných lesích, ale roste také na čerstvých stanovištích tropických opadavých deštných lesů až do nadmořské výšky asi 500 m.

Barva: Bělové dřevo šedohnědé, běl 6 až 12 cm široká, jádrové dřevo oranžové až tmavě červenohnědé, také fialově tónované, často tmavě žilkované (žilky asi 1 cm široké).

Textura: Fládrovaná (tangenciální řez), vlivem žilkování pruhovaná (radiální řez), rýžkovaná, intenzivně hedvábně lesklá, velmi dekorativní.

Dřevo s vysokou pevností a trvanlivostí. Vysoká houževnatost a pevnost v ohybu. Dobře snáší povětrnostní vlivy a výkyvy počasí. Vlastnostmi podobné dřevo jako je IPE. Sušení pomalé bez zvláštních obtíží. Vhodné pro široké použití v exteriéru i interiéru, tj. obklady fasád, pochůzí rošty, zahradní konstrukce, zahradní nábytek, parkety, schody, nábytek, dýhy. Soustružení atd. Parkety se používají do prostorů s vysokou frekvencí. Výhodou dřeva je vysoká standardní kvalita a široké použití.

Ipe

Výskyt: Střední a Jižní Amerika.

Barva: Světle až tmavě hnědá, olivově hnědá.

Textura: Velmi úzce a přerušovaně pruhovaná (radiální řez) až skvrnitá, podobná greennheartu, nevýrazná až lehce dekorativní.

Dřevo těžké až velmi těžké (960-1100 kg/m3), velmi tvrdé, pevné, trvanlivé. Vysoká houževnatost a pevnost v ohybu. Snáší dobře povětrnostní výkyvy, odolné proti termitům a mořské vodě. Dřevo je různobarevné, olejováním se barva dřeva sjednocuje a získává teplou tmavě hnědou barvu příjemného hedvábného povrchu. Sušení pomalé bez zvláštních obtíží. Vhodné pro široké použití v exteriéru i interiéru, tj. obklady fasád, pochůzí rošty, zahradní konstrukce, zahradní nábytek, parkety, schody, nábytek, dýhu, soustružení atd. Parkety se používají do prostorů s vysokou frekvencí. Výhodou dřeva je vysoká standardní kvalita, široké použití.

Massaranduba

Výskyt: Střední a Jižní Amerika - Kostarika, Panama, Venezuela, Brazílie (Amazonie), východní Per.

Barva: Bělové dřevo nažloutle bílé až béžové (běl 3 až 5 cm široká), jádrové dřevo masově červené, tmavne.

Textura: Stejnoměrná, stěží dekorativní, průběh vláken rovný nebo střídavě točitý, s uloženinami křemičitanů (SO2).

Patří mezi dřeviny s největší odolností proti hmyzu, plísním, termitům a mořské vodě. Je vysoké statické a dynamické pevnosti.

Dřevo je těžké, značně sesychavé, hustotou vláken připomínající pertinax. Dřevo ve velkém množství obsahuje pryskyřičné látky. Vhodné pro použití v exteriéru na všechny druhy konstrukcí s velkým zatížením, pochůzí rošty a fasády. Dále na parkety, soustružné prvky smyčce, atd. Pomalé umělé sušení je vhodné do síly 40 mm. Dřevo může obsahovat menší množství otvorů velikosti cca 1 mm, otvory nejsou technickou závadou. Výhodou dřeva je vysoká standardní kvalita a mechanická pevnost oproti nízké ceně.

Merbau

Výskyt: Jihovýchodní Asie, Indonésie, Vietnam, Thajsko, Malajsie, v oblastech blízko pobřeží a ve vyšších polohách do 400 m nad mořem.

Barva: Bělové dřevo je bledě žluté, běl 5 až 8 cm široká, jádrové dřevo hnědošedé až tmavě červenohnědé, zřetelně oddělené.

Textura: Lehce fládrovaná (tangenciální řez), lehce pruhovaná (radiální řez), dekorativní.

Změna barvy je nepatrná a nastává velmi pomalu, rozměry kmenů jsou podmíněny stanovištěm, opracování je poněkud obtížnější.

Bangkirai

Výskyt: Severní Indie, tam je také používán na obnovu zalesnění, Thajsko, Barma, Vietnam, Kambodža, Malajsie, Indonésie, v opadavých monzunových lesích.

Barva: Bělové dřevo šedé, běl 3 až 5 cm široká, jádrové dřevo šedohnědé až načervenale hnědé.

Textura: Stejnoměrná (tangenciální řez) až pruhovaná (radiální řez), málo dekorativní.

Při vyšší vlhkosti a v kontaktu s kovy vznikne velmi výrazné zbarvení, vlivem intenzivního působení světla mění rychle barvu.

Cumaru

Výskyt: Jižní Amerika - Brazílie (Amazonie), Bolívie, Peru, severní Argentina, Paraguay.

Barva: Bělové dřevo šedobílé (běl 3 až 6 cm široká), jádrové dřevo nažloutle šedé.

Textura: Fládrovaná (tangenciální řez), pruhovaná (radiální řez) vlivem slabých přírůstkových vrstev a nepravidelné střídavé točitosti i zřetelných rýžek po cévách, které jsou obklopeny podélným parenchymem, dekorativní.

Dobře opracovatelné, někdy se v obchodě vyskytnou dýhy s pyramidální texturou, vady dřeva: reakční dřevo, excentrický růst.